PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Můj objev roku 2020. Fungují od roku 2017 a toto je jejich třetí album. Destruktivní trojka z Manchesteru překvapí hned na úvod několika věcmi. Vizuálně si na svých vinylech nekompromisně drží jednotný a velmi čistý grafický styl. V hudební dimenzi stejně nekompromisně přistupují k tvorbě. Popravdě, už dlouho jsem neslyšel tak hnusnou a nenávistnou desku, která vás mlátí track za trackem, dokud nezůstanete ležet na zemi schoulený do klubíčka.
Žánrově jde o velmi hrubý a syrový soutok bahna, špíny a grindcore. Jako byste vzali ION DISSONANCE a NEUROSIS do té nejtemnější hlubiny pekla. Hutným, masivním kytarám dělá olejnatý podmaz špinavá basa a aby toho nebylo dost, tak se přidává noiseový nános, který odkazuje někdy ke spolkům jako jsou FULL OF HELL, jindy spíš ke GODFLESH. Jenže vedle tohoto mokřadového přízraku jsou GODFLESH hodní pánové. Tato nahrávka je nebezpečně zlá. Jako byste zhudebnili ta nejhorší Lovecraftova monstra.
LEECHED začínali s grindcorem, který silně protkávali svými oblíbenci z chaotického hardcore. První EP si vydali sami a druhým již zakotvili pod kalifornskou vydavatelskou stájí Proshetic Records. Postupem času je v jejich tvorbě velmi znát zpomalení a zvukové zhnilobnění, které nejde jen tak jednoduše přirovnat k něčemu jinému. Riffy jsou pomalejší, ale mnohem více drtí, u poslední skladby má člověk pocit, že by na příští desce mohl čekat i všechno světlo pohlcující plochy koketující s drone/noiseovou ušmudlaností. Člověku se až nechce věřit, že takový akustický a mentální tlak dokáží vyvinout jen tři lidé.
LEECHED sami přiznávají inspiraci v NAILS a TRAP THEM, což na počátku bylo možná slyšitelné, ale za ty tři roky našli vlastní cestu. Jsou případem, kdy grindcoreová kapela tak dlouho chodila do slatinných rašelinišť, až se v nich začala topit. Výsledkem je opravdu skvostná směs zmaru, tíhy a hnusoty.
Směs zmaru, tíhy a hnusoty, jaká tu po dlouhou dobu nebyla.
8 / 10
Laurie Morbey
- basa, vokály
Judd Langley
- kytara
Tom Hansell
- bicí
1. The Hound's Jaw
2. The Grey Tide
3. I, Flatline
4. Now It Ends
5. Earth and Ash
6. Famine at the Gates
7. Praise Your Blades
8. Burn with Me
9. Let Me Die
10. Black Sun Ceremony
To Dull The Blades Of Your Abuse (2020)
You Took The Sun When You Left (2018)
Nothing Will Grow From The Rotten Ground (2017)
Vydáno: 2020
Vydavatel: Prosthetic Records
Stopáž: 36:05
Paráda. U mňa úplná spokojnosť.
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.
Šíleně plodný oneman projekt, Aaron Edge se utrhl ze řetězu s sází jednu desku za druhou. "Agglomeration" je třetí z letošních již pěti alb. A překvapivě to drží slušnou kvalitu. Pokud tedy máte rádi dusivý sludge doom s výbuchy disonantního šílenství.
Hulváti z Jura sú takí naši DARKTHRONE: o pol generácie mladší a s koreňmi v grinde miesto blacku, no doživotne verní metalovej klasike (s čoraz hrubším zvukom). „Kromaňon“ a „Abeceda nenávistí“ sa zapíšu do zlatého fondu. Zbytok asi nie, čo vôbec nevadí.
Oproti EP "God Made Me An Animal" ubral Greg Puciato (ex-THE DILLINGER ESCAPE PLAN), ale i skupina jako celek, na nekompromisnosti, objevují se více i zpěvné a melodické polohy, nicméně je to stále hodně nasraný a uřvaný post-hardcore té nejvyšší kvality.
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
Singl „Winter Storm Vigilantes“ je povedená záležitost, která byla slibnou návnadou na nové album. Velká očekávání byla nakonec zbytečná. S trochou dobré vůle se na albu najdou dvě další slušné skladby, jinak je to stále ten samý a nenápaditý kolovrátek.